Čtyři staré památné lípy

Kolem barokní kaple rostou čtyři staré památné lípy (blíže zde + u stromů je umístěna informační tabule). Malá obdélníková stavba má jednu loď a pochází z roku 1714, pravděpodobně podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. K založení kaple se váže německy psaná pověst, kterou zaznamenal farář Josef Hlaváček v pamětní knize fary ve Vinoři. Praví, že za starých dob stávala na tomto místě pouze malá kaplička. Satalicemi vedla veřejná cesta, po které jednou projížděla hraběnka Šporková. Narodilo se jí zde dítě a z vděčnosti ke sv. Anně, kterou v tuto dobu uctívala, dala slib, že malou kapličku rozšíří a vyzdobí. To také splnila.

Lípy, které zde dnes rostou, byly vysazeny ve druhé polovině 18. století. V roce 2001 bylo vyhlášeno za památné pět lip. V noci z 30. června na 1. července 2003 došlo k pádu jedné z nich vlivem silného nárazového větru. Příčinou bylo vyhnití spodní části kmene. Po této smutné události následovala další revize stromů. Ty byly znovu odborně ošetřeny a výška korun byla snížena. Rovněž byly nainstalovány bezpečnostní vazby.

V současné době můžeme obdivovat 4 lípy – tři z nich jsou lípy velkolisté a jedna je zástupcem lípy srdčité. Jejich obvody kmene jsou v rozmezí 300–560 cm a výšku mají až 24 metrů. Svojí mohutností krásně dotvářejí zdejší prostředí okolo kapličky. Na dobové fotografii na informační tabuli se můžeme podívat, jak lípy vypadaly dříve.

Tři památné duby

Odtud pokračujeme po žlutě značené turistické trase do blízké Satalické obory. Značky vzniklé v souvislosti s naučnou stezkou se budeme držet až do Vinoře. Už od vstupu do bývalé bažantnice je vidět palouk, jemuž vévodí tři památné duby (blíže zde a zde + u stromu je umístěna informační tabule). Historie zdejší bažantnice sahá až do období hraběte Prokopa Černína. Ten nechal za pomoci významného barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky v letech 1750–1786 zdejší plochy upravit a zalesnit. Vznikly tak barokní osnovy zámeckého komplexu Vinoř-Satalice-Ctěnice. Měnila se však jejich vnitřní obsahová náplň.

Od roku 1951 je obora v Satalicích zvláště chráněným územím. Hlavním cílem ochrany je zachování listnatého lesa, zejména starých stromů, jako biotopu vzácných druhů hmyzu. Společně s Vinořským parkem tvoří krajinářsky cenné území.

Dominantní dřevinou palouku je mohutný čtyřkmen dubu letního. Ve 110 centimetrech od země má obvod 675 cm. Rozložitou a tvarem plochou korunu zvedá až do výšky 32 m. Vyhlášeny za památné stromy jsou i další dva duby letní, které rostou v jeho blízkosti (obvody kmene 495 a 325 cm). Prostranství dříve sloužilo k výřadu zvěře a slavnostem zámecké společnosti. Pod dubem stával altánek, který zde byl postaven v roce 1953 při příležitosti konání okresních dožínek. A tak se na tomto místě dříve konaly pouťové zábavy a jim podobné akce. Nejmohutnější dub byl vysazen jistě už na počátku 19. století. Jako centrální strom připomíná původní osnovu barokního černínského panství.

Památný topol bílý

Po prohlédnutí statných stromů pokračujeme dále bažantnicí. Alejí starých jírovců se dostaneme k Vinořskému parku. Na rozcestí si uděláme krátkou odbočku vlevo k silnici, kde za ní v polích roste památný topol bílý (blíže zde). Strom je vskutku krajinnou dominantou. Za památný strom byl vyhlášen v roce 2013, ačkoli MČ Praha-Satalice o to usilovala mnohem dříve. Se svým obvodem kmene 668 cm patří k nejmohutnějším památným topolům u nás. Vrátíme se zpět na rozcestí a pokračujeme do nitra Vinořského parku, jenž byl v roce 1982 vyhlášen jako přírodní rezervace. Procházíme po krásné pěšině, kolem nás jsou porosty starých listnatých stromů. Kromě rozmanité flóry je území rovněž bohaté na živočichy, a tak zde můžeme vidět různé druhy ptactva, ale i chráněné brouky. Rázovitou podobu dotvářejí pískovcové skály, které jsou tvořeny výchozy cenomanských pískovců české křídy. S nadsázkou by se toto údolíčko dalo nazvat „pražským Kokořínskem“.

Mohutná olše lepkavá

Krajinářský celek opouštíme při vstupu do Vinoře. Ještě než vkročíme na břeh rybníka U Pohánků, povšimneme si vlevo u cesty rostoucí významné mohutné olše (blíže zde), která je nápadná dvěma obrovitými kmeny majícími obvod přes 3 m. V roce 2014 byla zařazena do celopražské databáze významných stromů. Takto veliká olše je v Praze skutečně raritou.

Významná lípa republiky

Za rybníkem se dáme doprava a Živanickou ulicí dojdeme na Vinořské náměstí. Před tamější školou roste významná lípa republiky (blíže zde), jež byla vysazena v roce 1968. V roce 2014 byla zařazena do celopražské databáze významných stromů. Lípa byla několik let tísněna sousedním stromem. Nyní už si může oddechnout a začít se plně rozvíjet do krásy.

Památná lípa srdčitá

Po pár krocích už vidíme mezi kostelem Povýšení svatého Kříže a vinořskou farou památnou lípu srdčitou (blíže zde). Její bohatě větvená koruna, kterou tvoří dvě hlavní větve, dosahuje výšky 26 metrů a obvod kmene měří 420 centimetrů. Vyhlášena za památný strom byla v roce 1999 a řadí se k nejkrásnějším lípám v Praze. Farní kostel je nejstarší historicky doloženou stavbou v obci. Byl původně románský, postavený v polovině 12. století. Do barokní podoby byl rozšířen v letech 1727–1728.

Lípa republiky a památný alej statných dubů

Od fary pokračujeme doprava Velínskou ulicí, která nás dovede k vinořskému hřbitovu. Ten obejdeme zprava, až se dostaneme do ulice Prachovická. Podél areálu školy, kolem sochy M. J. Husa z roku 1935, umístěné na vysokém soklu, se dostaneme ke vchodu, kde roste významná lípa republiky (blíže zde). Byla vysazena v roce 1968 na výročí 50 let od vzniku Československé republiky. Od roku 2014 je zařazena do celopražské databáze významných stromů. Poté vcházíme vlevo do ulice Ronovská a na první křižovatce zabočíme opět vlevo do ulice Mikulovická. Ta nás dovede do ulice Klenovská, kde se opět potkáme se žlutou turistickou značkou a po ní se dostaneme do Ctěnického háje. V něm hned po pár krocích dorazíme ke statnému dubu (blíže zde + u stromů je informační tabule), který se může pyšnit titulem „památný strom“ stejně jako dalších deset tvořících řadu stromů v porostu v ose háje. Pohled na tyto monumentální stromy je nejlepší v době vegetačního klidu, kdy se svými mohutnými větvemi úplně vystupují nad okolní porost. Skupina dubů byla vyhlášena za památné stromy v roce 2001 a kromě svého vzrůstu mají i význam historický. Byly vysazeny kolem roku 1775 na památku selského povstání v Čechách. Obvody jejich kmenů se pohybují mezi 250 a 414 centimetry a rozložité koruny se zvedají do výšky až 40 metrů. Nesou název „Miranovy duby“. Pojmenovány jsou podle vůdčí osobnosti selského povstání Josefa Mirana, který byl po potlačení povstání pověšen na šibenici na louce před karlínskou Invalidovnou dne 29. 3. 1775. Josef Černý alias Miran byl rychtář z nedalekých Přezletic. Rodina Černých tam na Samkovském statku hospodařila dlouhá léta. Od roku 1714 to byl Jan Černý, po něm hospodářství přebírá syn Jakub Černý a roku 1760 náš Josef Černý, narozený v polovině prosince 1739. Jméno Miran bylo s největší pravděpodobností jeho přízvisko nebo přezdívka. Zůstaly po něm tři děti – šestiletý Josef, devítiletá Kateřina a jedenáctiletá Anna. Vdova ho nepřežila dlouho, zemřela počátkem července téhož roku ve věku dvaatřiceti let, nejspíše po porodu. Informace k historii si můžeme přečíst i na informační tabuli u stromu.

Dále pokračujeme hájem k zámeckému areálu ve Ctěnicích. Tam lze navštívit zámek, park nebo velkou expozici historických kočárů. V blízkosti je zastávka autobusových linek č. 185 a 302, které nás mohou dovézt například na konečnou stanici metra C Letňany.

orientační plánek trasy:

adresa odkazu na trasu: zde

Vycházku pro vás připravil autor webu Aleš Rudl.